Je tu konec května a spolu s ním i nový díl našeho seriálu o novinkách z astronomie. Květen byl pro vědce z východu velmi důležitý, neboť tento měsíc se podařilo na Marsu přistát čínskému roveru Zhurong. Kromě toho vyšly na povrch první náznaky toho, že tzv. prvotní černé díry skutečně mohou existovat. Co tyto zprávy znamenají?
Čínsky rover Zhurong
Po své deset měsíců dlouhé cestě na Mars ukázkově přistál rover Zhurong, za který odpovídá Čína. Jedná se o velkou věc, protože dosud se úspěchy tohoto kalibru dařilo dosahovat výhradně jen americké NASA. Kromě toho se Číně úspěšně daří budovat vlastní vesmírnou stanici, jejíž hlavní část nedávno dostaly na oběžnou dráhu.
Samotný rover je pojmenován podle boha ohně z dob antické Číny. Jeho cílem je sbírat vzorky, které by podle všeho měly být později dopraveny zpět na Zemi. Detaily ohledně toho, jak toto plánují docílit, nejsou zcela jasné. Aktuálně se Zhurong nachází v kráteru Utopia Planitia. Ten je největším kráterem nejen na Marsu, ale i v celé sluneční soustavě. Vědci ho už dlouho chtěli zkoumat, protože disponuje unikátními geologickými vlastnostmi a nachází se pod ním obrovská zásoba ledu. Zjistit o něm víc bude nyní relativně jednoduché.
Prvotní černé díry. Co to je a mohou skutečně existovat?
Černým dírám jsme se už párkrát věnovali. Pokud potřebujete vědět, co to ve skutečnosti je, tak můžete podívat na tento náš článek. Co jsou pak prvotní (nebo Primordiale z anglického výrazu Primordial) černé díry? Tyto černé díry nevznikly z hvězd, ale přímo ze shluků hmoty těsně po Velkém třesku. Je to možné proto, že distribuce hmoty není rovnoměrná. Už po Velkém třesku byly místa, kde se hmoty nashromáždilo více než na jiných místech. Teoreticky (a zejména statisticky) je pak pravděpodobné, že hmoty se nashromáždilo tolik, že z ní vznikla černá díra.
Problém s těmito hypotetickými tělesy je ten, že černé díry se během svého života zmenšují, což je důsledek Hawkingovi radiace. Pokud by tedy černá díry vznikla před více než třinácti miliardami let, je nepravděpodobné, že by z ní dodnes ještě něco zůstalo. Co kdyby ale vznikla primordiální černá díra, která má dostatečnou hmotnost na to, aby přežila až dodnes?
Právě to se podařilo pozorovat vědcům z LIGO. Analyzovali 47 srážek černých děr a až o 24 z nich řekli, že se mohlo jednat o srážku dvou primordiálních černých děr. Odůvodnili to tím, že hmotnost koagulantů černých děr byla příliš vysoká na to, aby mohly vzniknout standardně – kolapsem hvězdy s alespoň trojnásobkem hmotnosti slunce.
Jedná se o první náznak toho, že tyto černé díry jednou skutečně vznikly. Na druhé straně existují důkazy, které hrají v neprospěch existence těchto těles.