Vítejte u čtrnáctého dílu našeho seriálu astronimie, kde se pravidelně dozvíte všechny zajímavé novinky z lidského bádání vesmíru. Tento měsíc se většina zpráv točila kolem Venuše – téměř doslova. Na Venuši totiž směřují až 3 nové mise a bylo zjištěno, že k jej tektonické a vulkanické aktivitě může docházet ještě i dnes. Kromě toho se radosti těší i komerční, „turistické“ lety do vesmíru, ale někteří vědci varují před vedlejšími účinky.
Na Venuši směřují 3 nové mise
Venuše je naše sesterská planeta. Nenechte se však splést, zatímco je velmi blízko a má podobné rozměry jako Země, její nehostinný povrch připomíná peklo. Teploty zde dosahují přibližně 480 stupňů Celsia, atmosféra je plná jedovatých plynů a atmosférický tlak je stejný, jako kdyby jste byli kilometr pod hladinou oceánu na Zemi.
Vědce zajímá právě to, proč jsou podmínky na Venuši takové extrémní. Teorií je mnoho, ale bez dostatku dat jen tipují. Tato data by nám měla pomoci získat 3 nové mise: Envision, VERITAS a DAVINCI+. Všechny tři by měly být spuštěny přibližně ve stejný čas, tedy na přelomu dalšího desetiletí.
Mise EnVision, kterou NASA vysílá ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, bude vybavena čidly podpovrchového členění, radarem, rádiovým snímačem, který bude mapovat gravitační pole, a spektrometrem, který se bude zabývat vysokým atmosférickým tlakem.
Sonda DAVINCI+ provede volný pád na povrch této blízké planety a cestou bude odesílat informace o vzorcích kyselých oblaků v její atmosféře. Třetí sonda, VERITAS, se bude zdržovat na orbitě a vytvářet snímky Venuše, které budou později podrobeny detailní analýze.
Více informací můžete najít po kliknutí na název příslušné mise.
Na Venuši může docházet k tektonické aktivitě
U Venuše ještě chvilku zůstaneme. Po analýze snímků z misie Magellan, ke které došlo před téměř 30 lety, si vědci všimli něčeho, co nečekali. Některé skály vytvořené sopečnou aktivitou nenesly výrazné známky poškození asteroidy. To naznačuje, že láva, která je vytvořila, je vytvořila poměrně nedávno (řádově desítky milionů let) a ještě je nic nestihlo poškodit.
Se sopečnou aktivitou se však úzce spojuje tektonická aktivita, která je daleko zajímavější. Nese s sebou řadu dalších implikací, ale důležité je zjistit, kdy přesně k ní docházelo a zda k ní nedochází dodnes. Právě v tomto pomohou i sondy výše zmíněných misí.
Více informací víte najít zde.
Je vesmírný turismus nebezpečný pro Zemi?
Aktuálně probíhá vesmírný závod v tom, kdo dostane bohaté turisty co nejdále od Země. Richard Branson byl první, komu se něco takového podařilo, ale dosáhl vzdálenost „jen“ 80 kilometrů. Jeff Bezos zašel o pár dní o kousek dál a dosáhl vzdálenost 120 kilometrů. Elon Musk na to jde jinak. Plánuje let, který netrvá pár minut, ale až 4 dny. Mělo by k němu dojít ještě v průběhu tohoto roku.
Faktem však zůstává, že tyto lety produkují nežádoucí emise a škodlivé látky při vzestupu i sestupu. Zatímco v případě vzestupu jedná zejména o skleníkové plyny jako důsledek vodometných systémů, při sestupu jde o vysoké teplo, které generuje oxidy dusíku, které dokáží poškodit ozónovou vrstvu a mění ji na plynný kyslík.
Vědci vypočítali, že jeden let do vesmíru vyprodukuje 50krát až 100krát více emisí na pasažéra, než dálkové lety letadlem. To by do budoucna mohlo představovat velký problém.
Více informací a detailní přehled všech škodlivých látek a procesů můžete najít zde.